• Jak vybrat notebook. Na co se zaměřit, když vidíte jen stručné technické parametry
  • Jak rychle odhalit slabiny nabízených konfigurací
  • Co vyzkoušet, když si můžete na notebook krátce sáhnout

Jak vybrat notebook

Toto jsou základní rady, se kterými neuděláte při výběru notebooku chybu. Existuje totiž několik tipů, které vás vyzbrojí pro rychlé zhodnocení počítače, i když jej vidíte jen na obrázku.

Podobně jako u aut nehýří většinou drahé vybavené notebooky různými barvami. Dominují černá, stříbrná, občas tlumená červená a velmi výjimečně modrá.

Specifickým případem jsou herní notebooky, které výkon křičí do světa agresivním designem a rudými či bronzovými doplňky. Ty ale vyžadují zvláště podrobný pohled na technické parametry. Vybírat herní notebook jen podle vzhledu zavání katastrofou.

2. Když musíte hodnotit podle specifikací

Počítač jednoznačně definuje pár základních specifikací. Některé hrají větší roli některé menší. Výrobci si také dobře uvědomují, co zabírá, a kde mohou naopak trošku šidit. Ale nebojte, není to tak složité.

Paměť: často dnes definuje vnímaný výkon víc, než použitý procesor. Důležitá je především kapacita, ani ne tak typ paměti. Nekupujte nic, co má méně jak 2 GB RAM. Pro rozumný nenáročný život s počítačem doporučím 4 GB, pokud chcete používat více programů současně, něco si zahrát nebo pracovat víc s fotografiemi a videem, začněte na 8 GB RAM.

Disk: v počítači dnes chcete SSD, pomalý plotnový disk se označuje jako HDD. Zvlášť u levných počítačů to je důležité, protože pomalý procesor a méně paměti vyžadují alespoň rychlejší disk.

Existuje ale mnoho rozdílů v rychlostech SSD a výrobci počítačů často ušetří pár korun, aby použili pomalejší disky. Nejlevnější počítače používají jako úložiště eMMC, s rychlostmi hluboko pod běžnými SSD. Zde opravdu nezbývá než sledovat recenze, v běžných parametrech se to neuvádí.

Lepší počítače dnes obsahují rychlejší SSD připojená přes rychlou sběrnici PCIe. Zatímco běžné SSD má strop někde okolo 460 MB přenesených dat za sekundu, PCIe SSD překonává výrazně 1000 MB za sekundu. Na druhou stranu jsme nyní v časopisu Computer otestovali rychlé tradiční SSD a PCIe SSD v každodenních činnostech a rozdíly nebyly tak dramatické.

Bohužel SSD mají stále menší kapacitu než tradiční pomalé plotnové disky. Kapacitu 64 GB nebo méně zaplníte velmi rychle a počítač bude těžko použitelný. 128 GB bude stačit u kancelářského počítače, kde větší dokumenty odsunete na internet nebo externí úložiště. 256 GB už dovolí instalaci více náročnějších programů, ale pořád budete muset občas něco odinstalovat.

U větších počítačů má smysl spojit základní SSD pro systém a klíčové programy s plotnovým diskem o velké kapacitě na vše ostatní. Tuto cestu volí třeba herní notebooky. Počítač jen s plotnovým diskem nebude nikdy rychlý, byť samozřejmě půjde používat a dodatečně lze plotnový disk vyměnit za SSD.

Procesor: Zatím v noteboocích jednoznačně dominuje Intel, na nové výkonné procesory od AMD se teprve čeká. To ale neznamená, že by byl výběr procesoru nějak zásadně jednodušší. Na druhou stranu pokud vybíráte počítač hlavně podle ceny, procesor vás tolik zajímat nemusí, nic rychlého tam nikdy nebude a zásadní průšvih také dnes od procesoru nehrozí.

Když chcete něco výkonnějšího, budete muset volit procesory Core i3, i5 nebo i7. Pokud obsahuje dlouhé označení typu procesoru písmeno Y, jde o úspornou verzi s nižším výkonem do tichých pasivně chlazených počítačů. Rozdíly mezi Core i procesory nejsou extrémní, Core i3 slouží spíše jako základ („cena již od … Kč“) jako pobídka, abyste si připlatili za Core i5. Oproti tomu Core i7 slouží konfiguracích jako „výkon až … bodů“, ale většinou se vyplatí sáhnout po i5.

Zkrátka pokud se neženete za maximálním výkonem nebo nejnižší cenou, je Core i5 rozumná volba. Na trhu je přitom aktuální sedmá generace i předchozí šestá generace procesorů Core. Rozdíly nejsou ale tolik zásadní, takže nemusíte nutně volit novější generaci.

Grafika: Výrobci notebooků se vás často snaží nalákat na dedikovanou grafickou kartu, ale popravdě i ty standardní vestavěné do procesorů Intel jsou pro kancelářskou práci nebo sledování filmů dost rychlé a navíc bez dedikované grafické karty počítač vydrží déle na akumulátor.

Dedikované grafické karty začnou dávat smysl až u dražších a rychlejších verzí. U notebooků to je dnes Nvidia Geforce GTX 1050 nebo doprodej starší GTX 960M. Cokoli slabšího (číslo menší než 950) vám nedá potřebný výkon pro rozumné hraní. Dřív bych ještě toleroval GTX 950M, ale tu dnes nahrazuje GTX 1050. Ano, pod dvacet tisíc tak notebook s dobrou grafikou na hry neseženete.

Displej: tady není moc co radit, IPS a Full HD je už standardem, který pronikl i do levnějších sestav. Jen u těch nejlevnějších najdete rozlišení 1366×768 bodů. To lze na 15,6″ úhlopříčce tolerovat snad jen u počítačů pro starší osoby, které ocení větší písmo na úkor místa na obrazovce.

Výrobci jinak šetří hlavně na barevném gamutu (levné stroje nemají tak syté barvy), případně kontrastu. Bohužel lepší podání barev nabídnou obvykle jen lesklé displeje trpící na odrazy okolí. Stejně tak dotykové displeje zpravidla lesklé, protože je kryje odolné sklo.

Akumulátor: Pokud jej parametry uvádějí, zajímat vás bude údaj v jednotkách Wh, tedy kolik skutečné energie akumulátor obsahuje. Výrobcem udávaná výdrž není tolik směrodatná, často je to jen za ideálních podmínek.

Pro orientaci: nejúspornější notebooky mají v klidu spotřebu přibližně 5 W, výkonnější 10 W, ty s vypínatelnou dedikovanou grafikou do 15 W a výkonné herní s trvale zapnutou dedikovanou grafickou kartou zhruba 20 W. Samozřejmě se to liší podle jasu displeje a dalších rozhodnutí výrobce notebooku. V zátěži spotřeba sáhne od 20W klidně přes 70 W u velkých herních strojů. Zbytek je jednoduchá matematika. Akumulátor s kapacitou 50 Wh vydrží 5 hodin při spotřebě 10 W.

3. Když můžete hodnotit na vlastní oči

Pokud si můžete notebook podrobněji prohlédnout nebo rovnou před koupí osahat, je to rozhodně vhodnější. Samozřejmě nejlépe notebook zhodnotíte, když jej budete delší dobu používat, ale i za pět minut s notebookem dokážete zjistit důležité informace.

Klepněte pro větší obrázek

Odolnost konstrukce: notebook pro časté přenášení by se neměl výrazněji kroutit, podobně při otevírání displeje by se neměla prohýbat základna s klávesnicí. Displej by měl dobře držet nastavenou polohu i při mírném třepání s tělem notebooku. Díky podsvícení LED diodami dnes tolik nevadí případně měkký kryt displeje. Zkontrolujte také viditelnost otisků prstů na těle notebooku a touchpadu, nebudete ho chtít neustále leštit.

Displej: vyzkoušejte maximální otevření displeje, zda vám to bude stačit. Více se na to zaměřte u počítačů HP a Asus, kde nám to často nestačí. Ale zpětná vazba od nás a dalších recenzentů funguje a v poslední době se to i u těchto značek zlepšuje. Zkontrolujte pozorovací úhly. Pokud se při pohledu zespodu barvy invertují, není to IPS a nechtějte to.

Klávesnice: mají klávesy jasný příjemný stisk bez viklání s dobře definovaným bodem záběru? Vejdou se vám na klávesnici pohodlně obě ruce? Pokud píšete všemi deseti, zkuste napsat velké A, zda vám malíček dobře padne na levý Shift. Bývá totiž často menší a víc vlevo. Jsou dobře dostupné klávesy PgUp, PgDn, Home, End? Někdy se píší přes kombinaci Fn s šipkami, pak je nestisknete jednou rukou, když je Fn jen vlevo. Je Enter dostatečně velký, že jej stisknete bez velkého míření? Někdy je vypínač počítače v pravém horním rohu klávesnice, pokud jej ale budete mačkat omylem místo Backspace, dá se naštěstí zablokovat v nastavení systému.

Touchpad: umí kontextovou nabídku klepnutím dvěma prsty, aniž byste stiskli tlačítko v touchpadu? Kloužou vám po něm příjemně prsty bez drhnutí?

Konektory: Požadavky na konektory jsou velmi individuální. Rozumný základ dnes představuje HDMI, klasické USB a USB-C. I notebooky jen s USB-C lze připojit k HDMI a normálnímu USB pomocí dodatečných redukcí. U USB-C si musíte hlídat popisky. Pokud je vedle konektoru ikonka blesku nebo displeje, budete se moci připojit monitor. S logem USB to může být jen nový tvar konektoru s funkčností tradičního USB.

Výdech chlazení: Výkonnější procesory je třeba chladit ventilátory. Výjimkou je jen Acer Switch Alpha 12 s pasivně chlazenými výkonnými procesory Core i5 a i7. Zajímá vás, kterým směrem vedou výdechy, kde se tedy bude zahřívat okolí a také zda jsou na spodní straně nasávací otvory. Notebook s žebrováním na spodní straně byste neměli pokládat na deku nebo jinou měkkou podložku. Bez přísunu vzduchu bude chlazení neúčinné. Poslechněte si, zda notebook uslyšíte. I v hlučném prostředí obchodu nebo výstavy můžete poslechem zjistit zabarvení zvuku ventilátorů. Vyšší frekvence šumu budou určitě rušit. Pasivně chlazené notebooky budou samozřejmě vždy tiché.

4. Kdo nečeká zázraky, bývá spokojenější

Neexistuje dnes tenký, tichý, snadno přenosný robustní notebook s dlouho výdrží a výkonem na náročné hry za lákavou cenu. Nehledejte na trhu skrytý klenot, který za polovinu ceny nabídne stejné parametry jako konkurence. Nízká cena se nikdy neobejde bez kompromisů. Snad už teď ale víte, jak tyto kompromisy rychle najít a rozhodnout se, zda na ně přistoupíte.

Ani když vás nelimituje cena nemáte vyhráno. Stále fungují fyzikální zákony a kompromisy budete muset řešit i ve vyšších cenových sférách. Tam už ale více promlouvají nejmodernější technologie, jak z pohledu výkonu, tak chlazení a efektivního řízení. Solidní herní notebook už proto může být zabalen v relativně tenkém těle a při kancelářské činnosti má i slušnou výdrž. Připravte si ale minimálně sedmdesát tisíc korun…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *